Kapitola XX - Dozvuky Kongresu 2004


Jak jsem již popsal v kapitole předchozí, nesl se Kongres v roce 2004 v bojovém duchu. Každý uplynulý Kongres chtěl někdo ze členů nespokojený s jeho výsledky nebo vývojem odejít a opustit jednání. Nikdy dříve to však nebylo tak masové jako nyní. Pokud se týká voleb místopředsedů byli tehdy zvoleni Michal Šabatka, Michal Steininger, Tomáš Blumenstein, Jana Kostuňová a Martin Vacek. Posledně dva jmenovaní byli zvoleni až ve druhém kole. Tehdy proti nim kandidoval Jiří Neměc z Brna, který bohužel těsně neprošel. Tomáš Jirsa, který se také dostal do druhého kola svou kandidaturu stáhl. Nezvolení Jirky Němce bylo dle mého názoru obrovskou ztrátou pro nové vedení, protože mohl svými schopnostmi a dovednostmi v oblasti IT vedení prospět. Mladí konzervativci tak mohli mít nový web, který ostatně nemají dodnes (v programu Petra Sokola v roce 2005, kterým mě porazil a který chtěl realizovat bylo, že bude nový web MK do konce ledna 2006),  již dávno. Zvolení Martina Vacka a Jany Kostuňové bylo přáním Petra Sokola, nicméně za Středočeský klub mohu sdělit, že jsme pro pana Vacka nehlasovali. Důvod byl prostý - Zlín nehlasoval pro mě na post 1. místopředsedy, nebyl tedy důvod podporovat Zlín a navíc naším kandidátem byl Jiří Němec. Velice zajímavá byla volba komisí - do Smírčí byl zvolen Hynek Brom jako její předseda a členové Milan Hamerský a Jakub Drábek. Tehdy jsem ještě netušil, že právě tato Smírčí komise bude řešit případ RK MK Praha 1, který svým výsledkem od základů změní politickou kulturu MK, o tom ale až příště. Předsedou Kontrolní a revizní komise byl zvolen k velké  nelibosti starovoného předsedy Jan Ryjáček, a to díky hlasům Uherské Hradiště a Zlína. Dodnes si velmi živě pamatuji, jak Petr Sokol doslova vyletěl po hlasování, kdy Honza porazil Zbyňka Klíče na členy těchto dvou klubů a vynadal jim. Dalšími členy byli zvoleni Jakub Šimora a Zbyněk Klíč. Když jsem v následujícím roce kandidoval na předsedu MK trochu jsem spoléhal na to, že právě tato Kontrolní a revizní komise něco objeví, přinese nějaký hmatatelný  důkaz o tom, co bylo již dlouho veřejným tajemstvím. Nakonec se však nic z toho nestalo.
Po skončení tohoto bouřlivého Kongresu, jak jsem jej dříve nazval, došlo k dočasnému uklidnění situace. Tento rok se také poprvé konala Středočeská besídka 22. prosince, kdy Honza Neškudla a Michal Šabatka zahájili dodnes trvající tradici recitačních soutěží. Já jsem se posléze soustředil v průběhu prosince a ledna na zkoušky na obou školách a s předsedou Petrem Sokolem jsem se sešel až na začátku ledna 2005 nedaleko I.P. Pavlova. Setkání sice nebylo idylické, ale myslím, že Petr chápal to, co se na Kongresu událo a emoce pomalu odeznívaly. Vypadalo to tak, že spoluprcáe bude možná. Bohužel jsme se hned v lednu nepohodli kvůli akci Zemědělství po vstupu do EU uspořádané ještě v prosinci 2005 díky členovi Středočeského MK Františku Pospíšilovi, Jakubovi Jandovi a Honzovi Kubizňákovi na ČZU v Praze Suchdole. Bylo to tehdy poprvé a bohužel ne naposledy, co jsme na sebe oba navzájem zvyšovali hlas. Ať tak nebo tak naše vztahy již nebyly tak dobré jako dřív. Jako 1. místopředseda jsem byl svými přáteli několikrát varován, že na této nevděčné pozici budu muset mnohé strpět stejně jako můj předchůdce Michal Šabatka. Obava z toho, že Petr Sokol, který tehdy trávil věštinu týdne ve svém zaměstnání asistenta europoslankyně v Bruselu, se nebude řízení MK věnovat tak jak by si zasloužilo se ukázala jako oprávněná. Petr později označil mé zvolení do fuknce 1. místopředsedy za chybu, stejně tak já označoval za chybu jeho čtvrté zvolení předsedou.  Nechtěl jsem za Petra vykonávat práci, kterou měl mít jako předseda v gesci on sám. Rozhodně jsme spolu ale ještě tehdy otevřeně neválčili, naopak první měsíce jsme se snažili spolupracovat. Neshody spočívající v řízení a směřování organizace se však začaly brzy projevovat a MK se začalo postupně rozdělovat na zastánce změn a zastánce zachování současného stavu. Takové byly tedy dozvuky Kongresu 2004.


Vloženo: 24. 2. 2007, autor: Marek Nemeth ()