Kapitola V.
2001/2002
Rok čtvrtý
„Nováčkovská euforie“
A tak jsem na Kongresu v roce 2001 nakročil rázným krokem do náruče Mladých konzervativců, a to přímo do jejich vedení. Z dnešního pohledu mi nepřipadá moudré, aby lidé s minimálními zkušenostmi v organizaci byli rovnou členy Výkonného výboru (VV), ale taková prostě byla bouřlivá doba. Petr Sokol nabídnul některým členům bývalého VV, aby pokračovali dál – nikdo však tuto nabídku neakceptoval. Nepamatuji si, zda tuto nabídku dostal i Daniel Kotula, pokladník MK, každopádně pokladníkem už za vedení Petra Sokol nebyl. Na jeho místo byla jmenována Maruška Kolovratová. Kongresem 2001 se MK změnilo. Ač na to na Kongresu vypadlo, že se členové MK konsensuálně shodli, později se ukázalo, že to nebyla pravda. Aktivní řady MK opustila téměř celá skupina okolo Davida Rýce – tedy lidé ve věku okolo 26 let. Na uvolněné místo pak přišli jejich vrstevníci politicky spojení s Petrem Sokolem a pak my, nejmladší část MK, kterým bylo okolo dvaceti let. Brzy se ukázalo, že ti starší už nemají na MK čas (a že jej ani už nikdy více mít nebudou) a tak jsme se my, mladší, učili jak organizace funguje „plně za pochodu“. Předchozí tajemník MK byl „civilkář“ a protože mu civilní služba skončila, řešili jsme problém kým jej nahradit. A tak jsem do MK poprvé přivedl Petra Čermáka, který se mnou studoval na FSV UK a kterého jsem poprvé v životě viděl na přijímacích zkouškách na právnickou fakultu v Brně v červnu 2001. Naše seznámení bylo dosti komické: šel jsem Veveří ulicí v Brně směrem k budově právnické fakulty, když tu někdo úplně neznámý mě zastavil a bez jakéhokoliv oslovení blsekurychle varoval: „Dej si na ty testy pozor! Stačí jednou špatně zaškrtnout odpověď a nemůžeš to měnit!“ Samozřejmě to byl Petr Čermák. To jsem ale tehdy nevěděl. Onen neznámý pak nasedl do auta s SPZ CV (Chomutov). Chvíli přemýšlel, jaké dobré známé to mám v Chomutově, ač jsem v Chomutově do té doby nikdy v životě nebyl. Pro mě to byl zvláštní životní zážitek, kdy mě úplně cizí člověk na ulici oslovil a začal mi dávat rady jak vyplňovat formulář na testy na práva. Stalo se to někdy něco podobného Vám? Petr Čermák pak vždycky, když tuhle historku vyprávím opáčí tím, že jsme se seznámili již dříve na přijímačkách na práva v Praze. Já si ale vybavuji až právě tohle naše seznámení v Brně. S Petrem Čermákem jsem pak chodil do ročníku na politologii na FSV a když MK hledalo tajemníka, tak jsem doporučil na toto místo právě jeho.
Kromě pozice pokladníka a tajemníka se obměnil i celý Výkonný výbor. Vedle Kongresem zvolených členů jsem se jeho členem stal já, Honza Kubizňák, Michal Šabatka a Honza Malast. Na své první setkání s Michalem Šabatkou si velmi dobře vzpomínám, protože jsme se poprvé viděli až na prvním zasedání Výkonného výboru v lednu 2002. Přišel jsem tenkrát později a Michal mi tehdy jako první z přítomných vykročil vstříc od jednacího stolu a představil se, což mi přislo velmi milé a zdvořilé. O Michalovi jsme sice již dříve slyšel od Petra Čermáka, že je našim společným spolužákem na FSV UK, ale nikdy jsem ho za ten půlrok školy neviděl. Takže až nyní jsem měl tu čest Michala osobně poznat. Nemohl jsem tehdy vůbec tušit kolik životních peripetií nám oběma osud v MK ještě nachystá. Neznám člověka, který by prošel hlubší charakterovou změnou, než právě Michal. S Michalem v roce 2002 jsem si ani zdaleka nerozuměl tak jako s Michalem v roce 2006 - stal se z něj smířlivý a uvážlivý člověk, kterého si pro jeho hodnoty a skutky velmi vážím.
Na první VV přišel i Daniel Kotula, který měl coby bývalý pokladník MK předložit účetnictví MK. Protože s tím Daniel otálel, skončil celý případ jeho prvním vyloučením z řad Mladých konzervativců (budu se zmiňovat ještě o druhém) a řízením u Smírčí komise, která zasedala 12. dubna 2002.
V lednu a únoru jsem byl plný nováčkovského optimismu – připravil jsem spolu s Michalem Šabatkou naši první diskusi o konzervatizmu pro studenty VŠ ve Vzdělávacím centru MK za účasti Romana Jocha, Marka Bendy, Jiřího Kinkora a Josefa Šímy. Diskuse se týkala kritiky konzervatizmu z objektivistických a liberálních pozic. Diskuse, ač téma bylo spíše akademické, nebyla rozhodně nudná – speakeři proti sobě argumentovali a vedli polemiku, zapojilo se i přítomné publikum. Akce se účastnili jak zastánci konzervatizmu, tak objektivisté a ačkoliv začala v 18h, pokračovala až do
Zpět ale do roku 2002 – první špatnou zprávou byla rezignace Martina Novotného v únoru
Situace v MK tak byla těžká - nedostatek financí (mluvilo se o tom, že předchozí vedení zanechalo v MK dluhy) a personální deficit jsme nahrazovali nadšením a pracovitostí. Bylo nás ale málo - pozval jsem i proto v březnu několik svých spolužáků z FSV do kanceláře Mladých konzervativců a nabídl jim spolu s Petrem Sokolem členství v naší organizaci. Jen jeden z nich nabídku přijal. Byl to Aleš Opatrný, který se stal na dlouhá léta motorem Mladých konzervativců a posléze i zakladatelem Středočeských MK. Aleš odvedl neuvěřitelný kus práce pro celou organizaci, za kterou mu patří uznání a velké poděkování. To se ale už mílovými kroky približovaly nešťastné volby v roce 2002 a s nimi i krátké období, které můžeme směle nazvat jako Středočeské éra. O tom ale až příště.
Příští pokračování 2.10. 2006