Marek Nemeth

»

Kapitola VII - Letní kemp v Běšinách

vytisknout článek

Kapitola VII

Letní kemp v Běšinách

Vážení čtenáři, 

         nejprve se Vám musím ještě jednou omluvit za své prodlení, které bylo způsobeno jednak mým nečekaným pracovním vytížením a jednak technickými obtížemi na www stránkách. Přijměte prosím jako mou omluvu následující kapitoly z dějin Mladých konzervativců.

Volební kampaň skončila, proběhly i červnové volby, které pro ODS skončily nečekanou blamáží a Mladí konzervativci jako každoročně vyrazili na Letní kemp. Tentokrát se uskutečnil v Běšinách, což je malá vesnička pár kilometrů jižně od Klatov nacházející se na úpatí Šumavy. Ubytování bylo opravdu „kempovní“ v chatičkách, které ale byly výborně vybaveny – šlo totiž o Eurokemp vybudovaný z fondů EU. Termín kempu byl zvolen trochu nešťastně – probíhal totiž ve dnech 24.6. – 30.6., což diskvalifikovalo řadu středoškoláků od účasti. Jen bych dodal, že předchozí i následné kempy se konaly vždy v termínu kolem 1. července tak, aby na něj mohli přijet právě i studenti středních škol. Letní kemp byl ovšem po technické stránce zajištěn dobře  - starali se o nás členové RK MK Plzeň, jmenovitě Vladimír Hirt a částečně i Lukáš Paleček. Já si vybavuji právě Vláďu Hirta jako hlavního organizátora veškerého programu kempu. Účast ovšem nebyla valná. Ze staré gardy se vybavuji jen Lukáše Kalenského, se kterým jsem dostal v sobotu bojový úkol připravit opékání prasete a návštěvu Daniela Kotuly, Davida Rýce a Michala Kubáta spolu s dalmatinem Blekoušem. Jinak na kempu byli především členové Plzně a Prahy a ještě si vzpomínám na Honzu Strelička  a Juru Šilhánka z Brna. Program byl celkem zajímavý. První den navštívili účastníci Černé jezero – já jsem místo toho jel do Plzně na zkoušku z Obecných dějin státu a práva a vyzvednout svou sestru na autobusové nádraží do Plzně, protože na Letní kamp také zamířila. Druhý den jsme navštívili hrady Velhartice a Rabí a města Sušice a Horažďovice. Pamatuji se, že nám po večerech přednášeli pan Vilímec a Papež a velkou „atrakcí“ pro nás byl tehdy čerstvě zvolený poslanec z řad MK Jiří Pospíšil, který v podzemí hradu Velhartice potěšil paní průvodkyni a celou naši skupinu spolu s Vladimírem Hirtem svým zpěvem písně „Sušice, Sušice“ , údajně nejstarší dochovalé české písně:-).
Na chatce jsem bydlel spolu s Petrem Čermákem, tajemníkem MK, který několikrát během svého pobytu odjížděl do Prahy a zpět kvůli záležitostem MK, takže jsem jí měl skoro celou pro sebe. Já jsem také musel ve čtvrtek odjet do Prahy a v sobotu jsem se do Běšin vracel, což se ukázalo jako zásadní chyba. Už když jsem šel od vlakové zastávky směrem k Eurokempu, tak jsem potkal několik odjíždějících Mladých konzervativců, včetně Jana Kubizňáka, který mi srdečně mával z auta. Vracel jsem se vlastně jenom kvůli Petrovi Sokolovi, protože jsem mu to jako svému kamarádovi slíbil. Ukázalo se, že to byla pěkná „blbost“, a to hlavně proto, že nás na kempu zbylo myslím tak deset. Navíc jsme noc ze soboty na neděli neměli zajištěné ubytování, takže jsem se už nemohl vrátit do své „chatičky“, ale přečkal jsem noc v karavanu, kde mi byla tak ukrutná zima, že si to vybavuji až dodnes. Dopadl jsem ještě dobře – někteří sice spali v narychlo objednaném penzionu, někteří pak ve společenské místnosti (dá-li se tak nazvat) a jiní pro změnu nespali vůbec.
Pamatuji si také, že jsem tehdy byl velký životní morous (v odkazu na známé dva ideové proudy uvnitř Konzervativní strany ve Velké Británii, která se vnitřně člení na tzv. morouse a na tzv. suchary), který na všechno dění ve světě nazírá přísně z ideologických konzervativních pozic. Právě na tomto kempu jsem si tento svůj upjatý postoj výrazně uvědomil. Na letní kemp mám ještě vzpomínky v tom směru, že mě Petr Sokol zklamal svým „nekonzervativním“ chováním. Vzpomněl jsem si na pravdivou větu svého spolužáka ze střední školy, že na lyžařském výcviku se vždycky pozná kdo je kdo. Takže tady na letním kempu jsem prvně zjistil, že Petr není konzervativcem podle mých tehdejších upjatých ideologických brýlí. Bez ohledu na to, že jsem to s tou ideovou čistotou lekdy přeháněl a možná Petrovi i křivdil, tohle poznání se mi v následujících letech bezvýhradně potvrdilo.